Rybářské trofeje

Každý se občas věnuje vzpomínání na své trofejní nebo jinak památné úlovky, leckdo si ponechá i nějakou tu trofej coby připomínku úspěchu. Není to o chlubení nebo vytahování, pěkně zpracovaná rybářská trofej může být opravdu vkusným doplňkem a ozdobou rybářského zákoutí.

Jakou formu trofeje zvolit, pustit se do toho sami, nebo se obrátit na profesionály? Volby jsou různé, záleží na našich možnostech, schopnostech a samozřejmě i na financích. Existuje nepřeberné množství možností, jak si uchovat unikátní úlovek v paměti a současně ho zachovat i jako trofej.

Není trofej jako trofej

V poslední době je moderním trendem pořizování fotografií nebo videozáznamů, nespornou předností této metody je to, že rybu můžeme následně vrátit do vody a trofej zaznamenat i na revírech s režimem „chyť a pusť“. Ovšem není to pokaždé snadné, někdy nejsou příhodné světelné podmínky, někdy si rybář sám s pořízením kvalitní fotky nebo videa prostě neporadí a šikovný kamarád zrovna není po ruce.

Rozhodně ale pěkná fotka je velmi dobrou formou trofeje. Preparované rybí hlavy jsou velice populární a trochu zručný rybář si s úpravou poradí, případně se může obrátit na zkušeného preparátora. Cena nebývá příliš vysoká, dobře zpracovaná trofej je potom opravdu dekorativní a působivá.

Preparace celých ryb je poměrně náročná práce a pokud se k ní rozhodneme, sami to raději nezkoušejme, počítejme však s dost vysokou cenou (pohybuje se běžně okolo 100,- Kč za centimetr délky ryby). Další variantou jsou sádrové nebo laminátové odlitky ryb, zhotovované prostřednictvím formy, v případě dokonalého provedení a vybarvení podle vzoru jsou opravdu nádherné, ale také velice nákladné, takto vytvořené preparáty se používají především pro muzejní a výukové účely.

Z některých ryb lze uchovat i trofej v podobě čelistí (štika), radličné kosti (pstruzi) nebo požerákových kostí (tloušť). Po umístění na vbodnou podložku i tyto částečné trofeje budou velmi efektní, příprava je snadná a lze ji provést bez problémů doma.

Jak připravit na preparaci hlavu nebo celou rybu

Záleží na tom, aby preparátor dostal rybu co nejčerstvější (pomoci si lze i včasným zmražením), navíc u hlavy na preparaci vždy oddělíme raději i část těla, vždy s prsními, u některých ryb i s břišními ploutvemi. Při preparaci se maso postupně odstraňuje a nahrazuje hmotou, která pomůže udržet původní tvar, šetřit kvůli kousku masa znamená trofej nenávratně znehodnotit a zpitvořit, raději tedy o kousek víc.

Při zabíjení ryby, o níž uvažujeme jako o trofeji, je vhodné ji omráčit a následně usmrtit proříznutím nebo odstraněním žaberních oblouků, hodně potlučenou rybu lze preparovat jen velmi těžko. Pokud bychom chtěli hlavu naložit, je možné použít na kratší dobu roztok technického lihu s vodou v poměru 1:1, následná práce s formalínem je poměrně náročná a vydala by na samostatný článek.

Vložení do igelitu nebo mikroténu a následné zmražení bude určitě schůdnější a „polotovar“ na trofej přečká i poměrně dlouhý transport.

Monstra a kýče

Vždy bychom, se měli vyhnout příliš kýčovitému dobarvování, je vhodné pořídit si kvalitní fotografie co nejdříve, ať už budeme v závěrečné fázi trofej dobarvovat sami nebo to přenecháme preparátorovi, je to výborná pomůcka. Tlama by měla být otevřená (především u dravců), ne ale násilně a nepřirozeně.

Velmi důležité je použití odpovídajících očí, použití skleněných bulv z plyšových medvědů, jiných hraček nebo panenek dokáže i z jinak dobře zpracované trofeje udělat obludnost, nad kterou se každý jen pohorší. A nepřehánějme to, na nějaké menší rybě si můžeme postup vyzkoušet, aby nás nemrzel případný neúspěch, ovšem mít v bytě desítky rybích hlav, to není nic dekorativního, musíme si uvědomit, že méně bývá často ve výsledném efektu více.

Velkou péči je třebas věnovat i výběru podložky, která na celková vzhled trofeje má neopomenutelný vliv. Tak ať nějakou trofejní rybu chytíte a pořídíte si pěknou památku.

Líbí?