Proč a kdy vyměnit vlasec nebo šňůru

Výměna vlasce nebo šňůry by rozhodně měla přijít dříve, než se situace vyhrotí tak, že si budeme trhat vlasy nebo nadneseně řečeno sypat popel na hlavu, protože jsme přišli o životní úlovek. Nebyli bychom sice první ani poslední, proč ale zbytečně „tahat čerta za ocas“ a riskovat?

Taková výměna sice není nic úplně laciného, ale nemusíme to zase přehánět. Každý vlasec i šňůra však mají určitou životnost a někdy dojde ze zkrácení této doby nebo mechanickému či jinému poškození, takže potom už svou funkci nemohou spolehlivě plnit.

Když má vlasec už své roky…

U vlasce je rozhodující to, jak starý je už v době, kdy ho zakoupíme, za jakých podmínek byl dovezen a skladován. V nevhodných podmínkách totiž vlasce (a samozřejmě i šňůry) podléhají procesu stárnutí, na který má výrazný vliv sluneční svit, vlhkost, změny teploty i skladovací teplota jako taková a pochopitelně i materiál, k výrobě použitý.

I těm nejlepším výrobcům občas „uteče“ nepovedená série a než se ji podaří stáhnout z prodeje, může to znamenat ztrátu důvěry mnoha zákazníků. Rozhodně bychom tedy před nákupem většího množství vlasce nebo šňůry měli rozvážit, zda pořídíme vyzkoušenou a osvědčenou značku, nebo dáme na radu kamaráda či doporučení z internetové diskuse. Kdy vlasec vyměnit, to není otázka, která by se dala odpovědět snadno a přesně, hodně záleží i na tom, kde budeme chytat, jakou rybolovnou technikou, jak často a za jakých konkrétních podmínek.

Vlasec i šňůra mají dva konce

Pokud zjistíme při navazování háčku nebo při náhodné vázce, že vlasec se najednou mnohem snadněji trhá, neváhejme a pusťme se do výměny co nejdříve. Je tu sice ještě jedna varianta pro ty, kteří chtějí trochu ušetřit, nevím ale, zda ji mohu s čistým svědomím doporučit. Jde o to, že po roce, dvou nebo občas i po třech letech můžeme ještě s úspěchem otočit a použít druhý konec, který jsme nijak moc nevyužívali.

Ovšem i tak už nemůžeme od „obráceného vlasce“ čekat stejnou životnost jako při prvním navinutí, nějaká ta vlhkost a působení povětrnostních podmínek se na něm určitě podepsaly. Proto po převinutí (když jsme před upevněním na volnou cívku odstranili posledních několik nejčastěji používaných desítek metrů) bychom měli pořádně prověřit pevnost obráceného vlasce. Je to spíš tak trochu nouzové řešení, ovšem pokud chcete šetřit, cesta tudy vede.

Jak je to u muškařských šňůr?

Muškařské šňůry bez jádra jsou vlastně silné monofilní vlákno a při výraznějším poškození je raději hned zlikvidujme nebo použijme jako podkladový materiál, i běžně používaných šňůr s pleteným jádrem je to trochu složitější. Malá poškození můžeme zkusit zalepit, ovšem ani takové opravy nevydrží dlouho, při rozlámání je to ještě o něco horší. Šňůra totiž potom do jádra nasává vodu a tím se zhoršují její plovací vlastnosti.

U potápivých šňůr i několikrát zlomená šňůra s pleteným jádrem je stále použitelná, ačkoli při průchodu očky už může trochu zlobit. Šňůry typu DT (oboustranně ujímané) lze po sezóně nebo dvou obrátit a chytat s druhým koncem, u WF tvaru to možné pochopitelně není. Ale opravdu kvalitní muškařská šňůra nám i při hodně intenzivním chytání vydrží nejméně jednu, většinou bez problémů i dvě sezóny a potom prostě putuje do odpadu, kazit si pohodu z muškaření poškozenou šňůrou, to by opravdu nebyl dobrý nápad!

Mořská voda je slaná

Při mořském rybolovu samozřejmě vlasce i šňůry trpí značně víc, pokud nepoužijeme speciální modely, určené pro použití ve slané vodě, agresivní mořská voda je pochopitelně napadá a poškozuje. Vykoupání ve sladké vodě po každém lovu ale může hodně zachránit, přitom je to velmi jednoduché.

Šňůry i vlasce trpí také oděrem při chytání na útesech a hranách s ostrými skalisky nebo kameny, i na našich revírech se občas setkáme s hojným výskytem škeblí a to se potom jeden nestačí divit, co ostré hrany jejich skořápek s povrchem provedou. Kontrolu provádíme i po trhání a důrazném (byť úspěšném) vyprošťování uvízlých nástrah nebo montáží.

Líbí?