Kterou rybolovnou metodu vybrat?

Kouzlo plavané

Většina z nás asi začínala plavanou, velmi oblíbenou a současně efektivní rybolovnou technikou, která umožňuje lovit na stojatých i tekoucích vodách prakticky v každém ročním období. Typickým znakem je splávek, tedy nosný prvek, který umožňuje nástrahu nabízet v požadované hloubce a současně detekovat záběr ryby.

Podle odhozové vzdálenosti a typu nástrahy volíme velikost splávku v přímé závislosti na použité zátěži, tvořené olověnými bročky nebo protáhlými torpilami.

Pro chytání v pomalu tekoucí, klidné nebo úplně stojící vodě nemusí být většinou zátěž dělena do více prvků, pokud chceme dosáhnout správného chodu nástrahy v proudu, bývá právě dělení zátěže prakticky nevyhnutelné.

Splávek je v horní části často opatřen nápadně zbarvenou anténkou, někdy ještě opatřenou kuličkou pro lepší viditelnost, dolní část splávku (která je při lovu ponořena pod hladinu) je naopak zbarvena nenápadně.

Splávky jsou řešeny jako pevné nebo jako klouzavé a průběžné, které se používají v kombinaci s drobnou zarážkou na vlasci pro lov ve velkých hloubkách.

Mnoho variant lovu na položenou

Tento způsob lovu se také často označuje jako chytání „na těžko“, rybářský prut bývá umístěn ve vidličkách nebo na stojanu a nástraha nejčastěji spočívá na dně. Nahazujeme ji pomocí průběžné zátěže či krmítka, možností sestavení udice pro lov na položenou je celá řada, jinak budeme řešit sestavu pro stojatou vodu a jinak do proudu.

Vždy se snažíme o to, aby si ryba nástrahu mohla vzít bez jakéhokoli podezřelého odporu nebo dalších rušivých vlivů. Záběr rybáři signalizuje pohyb vlasce, pro lepší rozlišení na něj zavěsíme odpovídající čihátko nebo použijeme vhodný hlásič čili signalizátor záběru. Tyto pomůcky oznámí záběr akustickým nebo světelným signálem, zásek následuje nejčastěji ihned po záběru ryby.

Při některých specifických metodách a použitých nástrahách (velké rousnice, mrtvá rybka apod.) však rybáři často i nějakou dobu se zásekem vyčkávají, než si ryba nástrahu srovná v tlamě. Lov na položenou je nejefektivnější od jara do podzimu, velkou oblibu si získal i lov na feeder, což je vlastně určitá modifikace položené.

Lov na přívlač

Přívlačí lovíme dravé ryby, jak už z názvu vyznívá, jedná se o vlečení vhodně tvarované nástrahy vodou, při kterém dochází k více či méně nepravidelnému pohybu nástrahy, imitující nejčastěji poraněnou drobnou rybku nebo jiného vodního živočicha. Vláčecí nástrahy lze rozdělit na třpytky (plandavky a rotačky), woblery, jigy a plastové napodobeniny rybek.

Plandavky připomínají více či méně protáhlou lžíci a jsou podle velikosti opatřeny jedním, dvěma nebo i třemi trojháčky, rotační třpytky mají válcovité tělíčko, které slouží jako zatěžující prvek a rotující list, woblery připomínají často svým tvarem rybku, jejich pohyb vychází z působení vody na lopatku nebo korýtkovitý výřez v přední části nástrahy při tažení vodou.

Jigy a twistery mají měkké, poddajné tělo s pružným „ocáskem“, který se při vedení vodou dráždivě pohybuje, jsou umístěny na jednoháčcích se zátěží.

Při vláčení se používají nejčastěji smekací navijáky, pro vláčení na kapitální dravce a pro mořský rybolov slouží často i speciální navijáky, označované jako multiplikátory. V poslední době se i mezi příznivci přívlače rozšířilo používání háčků a trojháčků bez protihrotů, umožňující snadné uvolnění ryby bez jejího poškození.

Lov na umělou mušku

Už dávno neplatí, že na umělé mušky se loví jen pstruzi a lipani, tato atraktivní rybolovná metoda se velmi často používá i na mimopstruhových vodách a je velice účinná. Lovit lze na mušky (na návazec lze umístit jednu až tři umělé mušky) volně unášené vodou, tento způsob se nazývá lov na mokrou mušku, dále na mušku, plovoucí na hladině – to je takzvané suché muškaření.

Lov na napodobeniny larev a dalších vývojových stadií hmyzu se nazývá lov na nymfy, při chytání na napodobeniny rybek nebo jiných vodních živočichů (opět ale uvázaných stejně jako umělé mušky především z peří a srsti) mluvíme o lovu na strímry.

Muškaření je považováno za jednu z nejsportovnějších rybolovných metod, vždy ale pochopitelně nejvíc záleží na přístupu rybáře samotného.

Trocha inspirace pro muškaření – jen pro odvážné

Líbí?