JEDNODUCHÝ A DVOJITÝ TAH

Při nahazování muškařským prutem nepoužíváme k dopravení nástrahy (tedy umělé mušky) na požadované místo hmotnost nástrahy, ale nahazujeme ji vlastně vahou šňůry. Základní hody jsou především otázkou správného timingu (česky řečeno načasování hodu), kdy záleží na tom, abychom šňůru poslali švihem prutu ve správnou chvíli a v odpovídajícím směru vpřed nebo vzad.

Tyto švihy (takzvané plané vrhy) současně slouží i k úpravě délky vysoukané šňůry podle požadovaného místa dopadu mušky a při lovu na suchou mušku poněkud důrazněji prováděnými planými vrhy mušku i vysoušíme.

Napsané to možná vypadá trochu složitě ale s pomocí zkušenějšího kolegy (nebo v nouzi i po několikanásobném absolvování naučného videa) tyhle základní hody vcelku brzo zvládneme, jen je třeba dát si pozor na některé nezvyky, jichž bychom se později už jen hodně pracně zbavovali.

Ani pro začátek se nebudeme snažit házet s úplně krátkou šňůrou, vysoukáme z navijáku alespoň čtyři, raději pět metrů, připojíme návazec a mušku můžeme pro trénink nahradit třeba kouskem vlny, abychom zbytečně netrhali a současně neohrozili své okolí. Proto je ideální začít pod dohledem instruktora nebo kamaráda, který už má muškaření v malíčku.

Když se naučíme vodit bez problémů nad hlavou nějakých osm, deset metrů šňůry, můžeme se pustit do dalšího kroku, kterým je zvládnutí jednoduchého tahu.

Jednoduchý tah je hračka

Když jsme si jistí, kde se šňůra pohybuje a máme s ní při házení stálý kontakt, můžeme se pustit do nácviku jednoduchého tahu, jenž spočívá v tom, že si vysoukáme šňůru o něco delší a naučíme se házení zjednodušit, respektive ulehčit prutu i své pravé ruce. (Postupy jsou psány z pohledu praváka, pro leváky je třeba si vše samozřejmě obrátit.)

Při zvedání šňůry z vody (při nácviku ze země si pro cvičení můžeme vzít nějakou starší, trochu „použitou“ šňůru, otěr o kamení a písek muškařským šňůrám moc nesvědčí) uchopíme šňůru pod vývodním očkem (to je nejblíž navijáku) mezi prsty levé ruky, a zatímco pravá ruka s prutem se zvedá a pohybuje vzad, levou ruku s uchopenou šňůrou lehce vysuneme vpřed, čímž stáhneme šňůru z oček a prutu tak výrazně ulehčíme.

Dozadu najednou letí o značný kus šňůry méně, necháme ji narovnat a pošleme ji vpřed. Když se šňůra začíná vepředu vyrovnávat, přiblížíme levou ruku opět k vývodnímu očku. Tak zvládneme poměrně snadno udržet ve vzduchu i mnohem delší šňůru, navíc vzadu nehrozí takové nebezpečí zachycení stromů a dalších překážek.

Když i tohle zvládneme (postup prostě opakujeme, při hodu vzad šňůru vždy stahujeme a dopředu ji uvolníme). Energie letící šňůry je současně schopna vytáhnout za sebou i další kus, který jsme s předem vytáhli z navijáku a nechali ležet před sebou nebo spustili (při brodění) do vody. Tomuto způsobu prodloužení šňůry se říká dorážení, snadno tak nahodíme na ryby ve vzdálenosti kolem patnácti metrů.

 

Dvojitý tah je o koordinaci pohybů a trochu i o praxi

Pokud máme zažitý i jednoduchý tah, nic nám nebrání, abychom se pokusili o dvojitý tah, který nám umožní dohodit opravdu daleko, hranici dvaceti metrů překonáme snadno a s trochou tréninku a pořádným náčiním časem dokážeme třeba jednou vyhodit z oček i celou muškařskou šňůru!

Postup začíná prakticky stejně, jako je tomu u jednoduchého tahu, ovšem místo aby levá ruka zůstala vepředu s vytaženou šňůrou, při napnutí šňůry vzad (je zapotřebí odhodit ji dozadu současně jakoby směrem lehce vzhůru) se přesune až k navijáku a dojde tedy k vytažení původně „zkrácené“ části šňůry ve směru vzad, v prutu cítíme zvýšený tah a když přejdeme do razantnějšího švihu vpřed, opět šňůru vytáhneme, tentokrát směrem dolů, nejlépe až ke koleni, čímž jí dodáme zvýšenou energii a rychlost.

Šňůra, letící vpřed, za sebou dokáže vytáhnout i několik metrů volně uložených na zemi, v košíku nebo ve vodě. Asi to na první přečtení bude znít složitě, ale jde to, jen vydržet, možná pomůže pár obrázků.

Nebo si zkuste najít nějaké šikovní instruktážní video, třeba něco podobného:

Líbí?