JAK NEPROPÁST ZÁBĚR

Když se konečně dočkáme záběru a nějakou chybou nebo nešťastnou náhodou ho nakonec propásneme, je to občas docela o nervy. Přitom mnohé záběry bychom mohli spolehlivě registrovat, pokud bychom věnovali dostatečnou péči správným pomůckám.

Ať už lovíme na položenou nebo na plavanou, existuje mnoho šikovných pomocníků, s jejichž pomocí budeme o záběru vědět prakticky s naprostou jistotou. Také muškaři při lovu na nymfy a mokré mušky občas používají signalizátory záběru. Podívejme se tedy na možnosti, jak záběr co nejspolehlivěji zaregistrovat.

Při plném soustředění

Pokud se budeme opravdu věnovat jen splávku nebo čihátku, neměli bychom se zaznamenáním záběru mít problém. Ovšem ono to není až tak jednoduché, už jen uhlídat dva pruty se zavěšenými čihátky na špičce nebo mezi očky dá docela zabrat, pokud začne foukat vítr nebo se sešeří, je to ještě obtížnější, přeskakovat zrakem z jednoho prutu na druhý a pořád být v pohotovosti.

Přes den jsou ale tato závěsná čihátka velmi praktická, za bezvětří použijeme nejlehčí typy nebo jen přeložený papír mezi očka, při větru nebo v silnějším proudu sáhneme po čihátkách o větší hmotnosti, jedním z oblíbených typů jsou i takzvané „šplhající opice„. U závěsných čihátek vždy oceníme, když při záseku odpadnou z prutu a nehrozí jejich zamotání do vlasce a mezi očka, ovšem abychom je (především na zarostlém břehu nebo ve vyšší trávě) později našli, není od věci je zajistit šňůrkou.

Pro večerní chytání jsou vhodná čihátka s diodou nebo uzpůsobená pro vložení lámacího chemického světla.

Splávek musíme dobře vidět

Při lovu na plavanou nese splávek nástrahu a současně podle něj zaznamenáme i záběr ryby. Proto musí být dobře vidět, současně by ale neměl být příliš nápadný, aby nepůsobil rušivě. Velikost splávku volíme nejčastěji podle toho, jak daleko budeme nahazovat a jakou tedy potřebujeme zátěž. Horní část bývá nápadně zbarvená, „anténka“ je často i vyměnitelná a pro večerní lov ji lze u některých modelů nahradit tyčinkou chemického světla.

Barvu anténky (případně kuličky na jejím horním konci) volíme tak, aby byla kontrastní vůči hladině, tedy proti lesklé, třpytivé hladině spíš tmavší, proti tmavé nebo zastíněné hladině světlou. V klidné vodě často postačí méně nápadný splávek, zatímco v živém proudu občas máme dost starostí i se sledováním poměrně výrazného splávku.

Skvělým pomocníkem bude čepice se štítkem, rybářský klobouk a určitě i polarizační brýle, které odfiltrují velkou část odlesků na hladině.

Pípání a blikání u vody

Pokud budeme chytat na položenou a k vodě se vydáme nabrat trochu sil po náročném pracovním dni, rádi se rozhlížíme po okolí a sledujeme dění ve vodě i okolo ní, potom nám výbornou službu odvede akustický hlásič, který na rozdíl od závěsného čihátka reaguje podle nastavení spuštěním zvukového signálu, případně v kombinaci se světelnou signalizací záběru.

Tyhle pomůcky jsou občas kombinovány s vidličkami a často mají i příposlech, buď s kabelem (do kterého se můžeme krásně zamotat) nebo bezdrátový (který zase trochu víc provětrá naši peněženku).

S terčem na ryby?

Milovníci jemného lovu na feeder s oblibou používají speciální terče, které umožní registrovat i ten nejjemnější dotyk na druhém konci vlasce nebo šňůry. Feederové terče se vyrábějí v mnoha různých variantách, často jako oboustranné (pro použití proti světlému a tmavému pozadí). Proti terči skutečně zaregistrujeme vše a naše oči nebudou zbytečně namáhány.

Signalizátor pro muškaře

Muškaři především při lovu na francouzskou nymfu (ale i při klasickém nymfování a někdy i při lovu na mokré mušky) používají nápadně zbarvený signalizátor, zhotovený buď z odlišně zbarveného vlasce (často zkrouceného do lépe sledovatelné spirálky) nebo z barevného vlasce se světlými a tmavými kuličkami ve velikosti špendlíkové hlavičky, které při vedení umělé mušky u dna zaručí rozeznání i těch nejopatrnějších záběrů.

Už máte vyřešené hlídání záběru?

Líbí?